Německo má za sebou volby do dvou zemských sněmů. V Meklenbursku–Předním Pomořansku vyhrála Alternativa pro Německo (AfD). V hlavním městě Berlíně pak radikálně levicová strana Levice.

AfD získala podle odhadů zhruba 38 procent hlasů. Na druhém místě těsně skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové. Podle prognóz dostala kolem 36 procent.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze se pohybuje s výsledkem kolem 5 procent na hranici vstupu do zemského sněmu. Do zemského sněmu se podle některých prognóz dostanou i dvě radikálně levicové strany Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové a také Zelení.

V řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Sociální demokracie tam byla hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství AfD, sociální demokracie ale před volbami mocně dotahovala.

Kancléř Merz výsledky označil za „absolutní pohromu“. Řekl však, že jeho vláda bude pokračovat v reformách, které jsou podle něj prostředkem proti jedu autoritářství. Zdůraznil, že hodlá ve funkci kancléře pokračovat.

Ocenil také výsledky v Berlíně, kde jeho CDU skončila druhá za Levicí. Ta získala kolem 25 procent hlasů, CDU zhruba 20 procent. I v metropoli posílila AfD, odhady jí přisuzují třetí místo.

V Berlíně žije zhruba 3,9 milionu obyvatel, hlasovat dnes mohlo 2,5 milionu voličů. Téměř milion obyvatel německé metropole tvoří cizinci bez volebního práva. Poprvé mohli v Berlíně volit také šestnáctiletí a sedmnáctiletí.

Alternativa pro Německo je silná hlavně na území bývalé Německé demokratické republiky. Už v roce 2024 vyhrála zemské volby v Durynsku a v Sasku skončila těsně druhá za CDU. V loňských spolkových volbách se pak AfD stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Před dvěma týdny pak vyhrála v Sasku-Anhaltsku, kde získala 43,8 procenta hlasů.

Meklenbursko–Přední Pomořansko je spolu s Berlínem jedinou východoněmeckou spolkovou zemí, v níž zemská tajná služba místní organizaci AfD neoznačila za prokazatelně pravicově extremistickou. Vede ji jen jako podezřelou z krajně pravicových aktivit.

Strana je také někdy podezírána z napojení na Rusko. Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 dohnaly volebního lídra strany Maximiliana Kraha skandály týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a také případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu. Kauza s údajnými úplatky dolehla i na dvojku eurokandidátky AfD Petra Bystroně, který je českého původu.