K dřívějším extrémům energetické krize rozvířené ruskou otevřenou invazí na Ukrajinu má Evropa ještě daleko. Burzovní ceny elektřiny a plynu už ale začínají nepříjemně připomínat období, kdy dopady krize doznívaly.

Hlavním důvodem drahého plynu je situace na Blízkém východě. Kvůli pokračující blokádě Hormuzského průlivu se na trh nedostává skoro desetina loňského globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG). Zvláště těžba ve Spojených státech a Kanadě sice rychle roste, výpadek dodávek z Perského zálivu ale nedokáže plně nahradit.

Vysoké ceny plynu ovlivňují i trh s elektřinou. Šéf Svazu energetiky Josef Kotrba upozorňuje, že evropské plynové elektrárny řadu hodin určují cenu elektřiny. Pro její výši je totiž rozhodující nejdražší zdroj energie, který je pro pokrytí aktuální spotřeby nezbytný. „Běžně je to 40 procent času a v zimě ještě víc,“ podotýká. „Když je drahý plyn, nemůže být levná elektřina,“ podtrhuje energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Domácnosti se zafixovanými cenami energií jsou zatím před zdražením v bezpečí. Ostatním už ale