Americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN podepsali dohodu o Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království. Trump označil ujednání, které se týká amerických bezpečnostních zájmů na tomto arktickém ostrově, za milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy.

„Dohoda je trojnásobné vítězství,“ řekl Nielsen a dodal, že užitek z ní budou mít nejen USA, ale i Grónsko a Dánsko. Dohoda podle něj bere v úvahu obyvatele Grónska a jejich práva a také rozvoj země. „Dohoda posouvá obrannou smlouvu z roku 1951 do roku 2026,“ dodal.

Zmíněná obranná dohoda z roku 1951 umožňuje USA budovat v Grónsku vojenská zařízení, pokud o tom předem informuje místní úřady. Trump ale od loňského návratu do Bílého domu označoval stávající ujednání za nedostatečné a tvrdil, že USA by měly arktický ostrov získat. Nevyloučil ani použití síly. Uváděl, že ostrov je pro USA strategicky významný a Dánsko není v oblasti schopno čelit Číně a Rusku.

Nová dohoda podle Trumpa zcela vyřešila americké obavy a dává USA stálou kontrolu nad bezpečností v Grónsku. Trump v OSN prohlásil, že bez amerického souhlasu nebude moci v Grónsku žádná jiná země vybudovat základnu.

Frederiksenová před podpisem uvedla, že dohoda může platit věčně a že díky ujednání američtí nepřátelé arktický ostrov neovládnou. „Zároveň zajišťujeme, aby více spojenců bylo v Arktidě přítomno,“ řekla. Dodala, že úmluva, která je dobrá pro USA, Dánsko i Grónsko, uznává územní suverenitu Dánského království.

Uzavření dohody ocenil i generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten řekl, že smlouva posílí kolektivní bezpečnost Evropy a Severní Ameriky.

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánském království, zůstane v NATO. Grónsko, které bývalo do 50. let 20. století dánskou kolonií, získalo v roce 1979 částečnou autonomii, Kodaň má ale stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku ostrova. Od roku 2009 má Grónsko pravomoc vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Spojené státy rovněž podle Reuters získávají právo umístit na tomto arktickém ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. USA, které už jsou na ostrově vojensky přítomny, otevřou nové základny v lokalitách Narsarsuaq na jihu země a Mestersvig na východním pobřeží. Američané také mohou svou stávající základnu Pituffik na severozápadě Grónska, kterou označují jako vesmírnou, rozšířit a modernizovat.

Dohoda, která má deset stránek, zabraňuje zahraničním investorům ze zemí mimo Evropskou unii a NATO v přístupu k citlivým sektorům. Státy, které nejsou členy NATO, nemohou v Grónsku zřídit vlastní posádková i bezposádková vojenská zařízení.

USA se v dohodě zavazují, že svá přístupová práva k ostrovu budou využívat tak, aby respektovaly grónskou společnost a tamní způsob života. Dohoda dále uvádí, že ujednání podléhá potřebným parlamentním krokům v Dánském království.