V Česku je zhruba třikrát méně klinických psychologů, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Ministerstvo zdravotnictví proto přišlo s návrhem, jak kapacity navýšit.

Úprava zákona, kterou rezort představil odborníkům, by výrazně zkrátila cestu k vykonávání této profese.

Absolvent bakalářské psychologie by mohl získat specializovanou způsobilost klinického psychologa již po dvouletém magisterském studiu a následném jednom roce praxe, bez samostatné atestační zkoušky.

V současnosti lze získat specializaci klinického psychologa pětiletým studiem psychologie na vysoké škole, získáním odborné způsobilosti psycholog ve zdravotnictví (je nutné absolvovat šedesát hodin teoretické výuky, čtyřicet hodin odborné praxe a závěrečnou zkoušku) a následnou čtyřletou specializační přípravou na akreditovaném pracovišti.

„Zahrnuje to skutečnou dlouhodobou práci s pacienty pod vedením školitele, diferenciální diagnostiku, terapeutickou práci, supervizi, postupné přebírání klinické odpovědnosti a nakonec atestační zkoušku. Celý vzdělávací cyklus vysoce odborné zdravotnické profese, která zásadně ovlivňuje dlouhodobé – nejen psychické – zdraví člověka, tak trvá zhruba devět let“, vysvětluje prezidentka Asociace klinických psychologů Hana Jahnová.

Návrh zrychlené specializace proto mezi odborníky vzbuzuje obavy.

„Taková změna výrazně zkracuje období, v němž se odborník učí pracovat s pacienty pod vedením zkušeného klinického psychologa. Může mít proto dopad na kvalitu a bezpečnost péče,“ upozorňuje členka asociace Markéta Celerová.

Psychologové tvrdí, že neměli prostor se na návrhu podílet.

„Oddělení nelékařských povolání ministerstva zdravotnictví, konkrétně Mgr. Strnadová a Mgr. Hladíková, bez domluvy a proti vůli psychologické odborné veřejnosti připravilo návrh změny zákona, který fakticky vede k likvidaci