Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby patří k Vánocům stejně neodmyslitelně jako koledy, betlém nebo rozsvícený stromeček. Známou „Rybovku“ ale tentokrát neuslyšíme jen jako koncertní skladbu. Ve Vlnohraní se vydáme přímo do jejího příběhu.

Jak vznikla nejslavnější česká vánoční mše?

Přeneseme se do roku 1796 do Rožmitálu pod Třemšínem, kde Jakub Jan Ryba působil jako učitel, varhaník a skladatel. Společně nahlédneme do jeho školy, připomeneme si vánoční příběh a postupně zjistíme, jak se proměnil v hudbu, kterou dnes zná téměř každý.

Z České mše vánoční zazní její nejznámější části v podání Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu, Dismanova rozhlasového dětského souboru, sólistů a instrumentalistů. Hudbu doplní mluvené slovo, poezie i drobné scénické situace, díky nimž se posluchači ocitnou uprostřed vánočního dění.

Betlém, koledy i vánoční tradice

Jak je pro Vlnohraní typické, publikum nezůstane jen v hledišti. Děti se zapojí do hudebních i divadelních úkolů, pomohou vytvořit živý betlém, zahrají si na jednoduché nástroje, připomenou si adventní a vánoční zvyky a společně s účinkujícími vytvoří část závěrečné nahrávky.

Dozvíme se také, co přinesli Ježíškovi tři králové, proč se kdysi lilo olovo, pouštěly lodičky ze skořápek nebo co všechno patřilo k Vánocům v dobách Jakuba Jana Ryby.

Příběh Rybovky propojí hudbu, divadlo, vyprávění a společné muzicírování v jednom předvánočním setkání pro děti i dospělé.

Přijďte s námi objevit příběh skladby, bez níž si české Vánoce už téměř neumíme představit – a možná si letos při prvních tónech Hej, mistře! vzpomenete i na to, jak a proč vlastně Rybovka vznikla.