Reforma penzijního spoření přiláká díky zásadnímu osekání poplatků, vyšší státní podpoře a odvážnější investiční strategii 600 tisíc převážně mladých účastníků, očekává vláda. Správci penzijka to však vidí zcela opačně. Jakkoliv většinu navrhovaných změn podporují, právě výrazné snížení poplatků podle nich přinese rozklad systému. 

„Už v roce 2029 ztratíme až jeden milion klientů a propad bude pokračovat,“ tvrdí penzijní společnosti. V srpnu si ukládalo peníze na důchod se státní podporou zhruba 3,9 milionu lidí. 

Dalšími negativy novely zákona mají být zhoršení diverzifikace portfolií a odliv stovek miliard korun z Česka. Ministerstvo financí katastrofické scénáře o úbytku vysokých statisíců účastníků s odvoláním na analýzy ČNB kategoricky odmítlo.  

Reformu aktuálně projednávají poslanci, prošla prvním kolem. Nyní ji čeká podrobnější debata v rozpočtovém a také v hospodářském sněmovním výboru. Zástupci penzijních společností přesvědčují zákonodárce, aby předlohu upravili a poplatky klesly o něco méně. 

Kabinet navrhuje zrušení až 15procentního poplatku za zhodnocení majetku klienta a snížení poplatku za správu o polovinu na 0,5 procenta. „Nebojujeme za zachování stávajících poplatků. Pokles ale musí být rozumný, aby se třetí důchodový pilíř mohl rozvíjet a zvládali jsme přivádět dostatečný počet nových klientů,“ řekl šéf Asociace penzijních společností (APS) Radek Moc. 

Reforma má začít platit už od začátku příštího roku. Její stávající podoba by podle Moce způsobila, že ve třetím čtvrtletí začne prudký pokles účastníků. „Hrozí, že zákon bude nutné velmi brzy znovu měnit. Přitom by měl být domyšlený a dlouhodobě funkční,“ dodal. 

Správci penzijka proto lobbují za zachování poplatku za zhodnocení majetku klienta. Měl by však mít o třetinu nižší strop. Společnost EY spočítala, že by mohl dosahovat maximálně deset procent. Navíc by se uplatňoval jen na výnos, který by v daném roce převýšil inflaci. 

Postoj APS částečně chápe bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. „Jestliže chci od správce portfolia vyšší výkon, tak si myslím, že by měl mít nějakou odměnu, jinak mu beru motivaci. Při takto nízkých poplatcích je obtížnější hledat rizikovější aktiva s dodatečným výnosem, ale s rozumným rizikem,“ uvedl v pořadu FLOW Tůma.

Průměrné celkové náklady doplňkového penzijního spoření v roce 2025 činily podle správců jedno procento. Z toho připadlo 0,4 procenta na distribuci a marketing, 0,21 procenta na asset management, tedy na správu aktiv, a 0,39 procenta tvořily administrativa a ostatní náklady. 

Pokud by prošla neupravená vládní předloha, musely by penzijní společnosti osekat náklady o polovinu, aby se vešly do zmíněného půlprocentního poplatku. Ani úplné zrušení distribuce a marketingu by ale podle Moce nestačilo k tomu, aby se dostaly alespoň na černou nulu. 

Na řadu by muselo přijít škrtání nákladů na aktiva. Ty musejí správci v současném i plánovaném nastavení hradit ze svého, ačkoliv ve všech jiných podílových fondech v Česku i v Evropské unii jsou účtovány k tíži fondů. Penzijní společnosti by tak byly nuceny nakupovat výhradně nejlevnější americké ETF (Exchange Traded Funds, pozn. red.). Na tom by však klienti prodělávali. Zároveň by došlo k odlivu finančních prostředků z tuzemska do ciziny. 

„Pasivní investice do levných ETF zapříčiní odliv prostředků z Česka. Stovky miliard korun budou pracovat výhradně pro rozvoj zahraničních ekonomik,“ je přesvědčen Miroslav Gajzler z vedení KB Penzijní společnosti. 

I Tůma míní, že razantní zásah do poplatků bude ve výsledku znamenat orientaci na jednoduché zahraniční produkty a například zastavení investic ze strany penzijních společností do bydlení v Česku, jak nově umožňuje loni přijatá novela zákona. 

Někteří opoziční i vládní poslanci možné nežádoucí dopady reformy kritizují. Například místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek varoval právě před přesunem peněz účastníků důchodového spoření do USA. „Nízkými poplatky přidušené penzijní společnosti mohou ušetřit nákupem finančních derivátů vázaných na indexy amerických akcií,“ míní. Podobně se vyjádřil také místopředseda sněmovny za ANO Patrik Nacher. 

Vláda se však tváří neoblomně. „Penzijní společnosti dnes vybírají jedny z nejvyšších poplatků v Evropě,“ argumentuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní destabilizace třetího penzijního pilíře nehrozí. 

Podle rezortu financí se řada výroků APS rozchází s realitou. „Analýzy České národní banky z pohledu finanční stability aktuálně nesignalizují, že by v důsledku navržených změn mělo dojít ve středně či dlouhodobém horizontu k ohrožení finanční stability sektoru penzijních společností,“ reagovalo ministerstvo.

Reforma má zejména mladým lidem přinést až jeden milion korun navíc v případě, že si začnou ukládat peníze před dosažením třicítky a budou v systému 35 let. Nyní si většina účastníků naspoří přibližně 600 tisíc korun. Je to ale způsobeno hlavně tím, že začnou se spořením až kolem čtyřicítky a mnohdy volí příliš opatrný investorský přístup.