České dětství bylo v posledních desetiletích leckdy lemováno nesčetnými průpovídkami českých komiků od Voskovce a Wericha až po Luďka Sobotu. Kdykoli šlo o text rýmovaný a zároveň vtipný, byli pod ním skoro bez výjimky podepsáni Jiří Suchý a Jiří Šlitr.

Kdy vzniklo toto spojenectví a jak se po desetiletí vyvíjela Suchého dráha českým divadelním a kulturním prostorem?

Jiří Suchý přišel na svět v západočeských Klatovech, ale už v pěti letech se přestěhoval do Prahy, kde tvoří dodnes.

Ještě za války hrál svou první roli, roku 1944 představoval cestujícího, který ve filmu Václava Wassermana Sobota vystupuje z tramvaje. Zahrál si společně s hvězdami, jako byli Oldřich Nový nebo Adina Mandlová.

Jistě bychom se mohli wikipedicky zdržet u různých poválečných štací Suchého, pracoval zejména jako grafik. Jeho pohyb po prknech, která znamenají svět, jak praví otřepané klišé, začal ve druhé polovině padesátých let.

Zásadním se stalo jeho setkání s hercem a psychologem Ivanem Vyskočilem, proponentem toho, co bychom dnes uzavřeli do neforemné krabice s názvem „alternativní divadlo“.