Levnější potraviny stále brzdí inflaci. Ze světa ale přichází varování
Česká meziroční inflace v září znatelně zrychlila z 1,9 na 2,5 procenta. Hlavním důvodem byly nepřekvapivě pohonné hmoty. Potraviny naopak zůstaly důležitou brzdou zdražování. Jejich ceny byly proti loňskému září nižší o 3,5 procenta a proti srpnu klesly o dalších 0,4 procenta. 

Zlevňování prošlo celou potravinářskou vertikálou, od zemědělských výrobců přes potravinářský průmysl až k obchodům. V září zlevnily například pečivo, zelenina, ovoce, sýry a jogurty. Vývoj jednotlivých položek byl ale velmi rozdílný. Zatímco brambory zlevňovaly, máslo a vepřové maso výrazně zdražily. 

Zářijová data zatím nepotvrzují, že by se české ceny potravin již obrátily směrem vzhůru. Meziroční pokles sice slábne, proti předchozímu měsíci ale potraviny stále zlevňovaly. Samotná meziroční čísla ale mohou být zavádějící, protože je výrazně ovlivňuje to, s jakými cenami před rokem je srovnáváme. 

První signály možného obratu přicházejí ze zahraničí. Index světových cen potravin FAO se v září proti srpnu zvýšil o 1,5 procenta a meziročně byl vyšší o 5,8 procenta. Růst táhly především obiloviny, cukr a rostlinné oleje, jejichž ceny byly meziročně vyšší o 15 až 18 procent. Naproti tomu ceny masa se proti loňsku téměř nezměnily a mléčné výrobky výrazně zlevnily. Nejde tedy o plošný cenový šok, ale o poměrně silné zdražování několika významných komodit. Za růstem cen potravin ve světě stojí kombinace horšího počasí a problémů ve světovém obchodě, respektive dopravě. 

Globální zdražování se do českých obchodů nepromítá okamžitě ani ve stejné síle. Záleží na mnoha dalších faktorech: kurzu koruny, zásobách, smluvních cenách i nákladech na zpracování a dopravu. Zářijový vývoj na světových trzích proto ještě není důkazem, že české potraviny začnou bezprostředně zdražovat. Je pro nás ale varováním, že vnější prostředí přestává být tak příznivé. 

Riziko zvyšuje také letošní slabší domácí zemědělská úroda a dražší energie a pohonné hmoty. Ty se do výroby, skladování a dopravy potravin zpravidla promítají se zpožděním. Obrat českých spotřebitelských cen potravin tedy zatím potvrzen není, jeho pravděpodobnost ale roste a podle analýz Komerční banky je to jenom otázka času. 

Pokud se ceny potravin skutečně obrátí a začnou inflaci zvyšovat, bude to pro Českou národní banku nepříjemná komplikace. Jádrová inflace se již pohybuje nad třemi procenty a ceny služeb rostou ještě rychleji. Ztráta dosavadního protiinflačního působení potravin by proto mohla udržet celkovou inflaci déle nad dvouprocentním cílem. 

Centrální banka sice nemůže úrokovými sazbami ovlivnit světové ceny obilí nebo cukru, musí však hlídat, aby se jejich zdražení nepřeneslo do inflačních očekávání a dalších cen. Prostor pro snižování sazeb by se tím dále zúžil a při výraznějším nebo déletrvajícím cenovém tlaku by se do debaty mohla vrátit i potřeba měnovou politiku výrazněji zpřísňovat. My zatím čekáme zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB na listopadovém zasedání.