Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Předchozí články se věnovaly tělu. Tenhle je o duši. Hardware je sice to, co držíme v ruce, ale software je to, co drží při životě nás – hráče. Právě tady, u systému, se ukazuje, že Nintendo se konečně rozhodlo probudit ze spánku a vstoupit do moderní éry. Switch 2 není jen „vylepšený Switch“, ale dospělejší verze sebe sama. Taková, která si sice pořád obléká tričko s Mariem, ale už u toho pije kávu a čte zprávy na Discordu.

První dojem je rychlost. Rozhraní vypadá povědomě, ale reaguje tak, že by si původní Switch mohl sbalit kufry a odejít do důchodu. Menu se neplazí, přepínání mezi hrami i systémovými obrazovkami je okamžité a dokonce i přechody do nastavení působí elegantně – žádné sekání, žádné čekání. Nintendo zůstalo věrné svému minimalistickému stylu: žádné přebujelé animace, žádná křiklavá grafika. Jen čisté, světlé plochy, které dávají vyniknout obsahu. K tomu jen dva motivy – tmavý a světlý.

Ano, je to tady. Po letech modliteb, improvizovaných aplikací a headsetů zapojených do mobilu přichází něco, čemu se říká civilizovaný hlasový a video chat. GameChat. Funguje přesně tak, jak byste čekali – do doku (nebo přímo do konzole) připojíte USB-C kameru, systém ji rozpozná a hned můžete volat, mluvit a gestikulovat. Dvanáct lidí v hlasovém hovoru, čtyři s videem – a všechno funguje překvapivě plynule.

Autor: Svatopluk Vít

Ať už hrajete s kamarády nebo s rodinou, GameChat je přesně to, co Nintendu dlouho chybělo: most mezi hraním a běžnou komunikací. Není to sice Discord, ale na poměry japonského výrobce, který ještě donedávna tvrdil, že „hráči nepotřebují mluvit, protože mají emoce“, je to malý zázrak. Na druhou stranu si říkám, jak moc žádaná funkce to je? Já totiž nejsem cílová skupina.

Poznámka: Pokud jste četli první část, víte, že Joy-Cony mají C-Button pro rychlé spuštění GameChatu. Teď už víte, proč tam je.

Malou pihou na kráse je to, že GameChat je funkcí placenou – k dispozici byl zpočátku zdarma, ale v dubnu 2026 se to mění a je dostupná jen předplatitelům v rámci služby Nintendo Switch Online (viz níže). Na druhou stranu – jak moc je to v České kotlině relevantní funkce? Hrajete hry s rodinou a u toho “skajpujete”?

Pamatujete si, jak bylo dřív sdílení screenshotů utrpením? Teď už ne. Mobilní aplikace „Nintendo Switch App“ (pro Android i iOS) konečně dostala mozek. Umí zálohovat posledních sto screenshotů nebo videí přímo z konzole, bez kabelu, bez tance kolem QR kódů. Kromě toho zvládá i notifikace o pozvánkách do GameChatu a synchronizuje uložené pozice v cloudu. Je to tak trochu ten typ kamaráda, který sice nikdy nechodí na čas, ale když přijde, konečně něco přinese.

Autor: Svatopluk Vít

Zatímco původní Switch se občas tvářil, že aktualizace je důvod k půldenní pauze, nová generace to zvládá v tichosti. Systém se aktualizuje na pozadí, aniž by vás přerušil uprostřed hry. Drobná, ale důležitá vychytávka – nová volba „Stop Charging Around 90 %“ – dokáže zastavit nabíjení, aby se šetřila baterii při dlouhém hraní v doku. Na první pohled detail, ale pro ty, kteří hrají každý den, je to rozdíl mezi baterií, která vydrží roky, a baterií, která odchází po vánočním maratonu Zeldy.

Ještě jedna věc je takovým poznávacím znamením Nintenda – absence internetového prohlížeče. V rámci standardního operačního systému se nepodíváte na žádné internetové stránky. Pak můžete vidět i takové absurdní věci, jako je ta ve hře Asphalt. Pokud je rozjetý např. nový globální závod, může vás hra odkázat na více informací na příslušné internetové stránce vývojáře. Po odkliknutí se však objeví “jen” QR kód, který musíte načíst v mobilním telefonu a pokračovat ve čtení na něm. Tak to bylo na Switchi vždy, nehledě na verzi.

S tím zřejmě souvisí i to, že na Switchi 2 už nefunguje aplikace YouTube (ale na Switchi 1 ano). YouTube na Switchi 2 v tuto chvíli dostupný není – TeamYouTube veřejně potvrdil, že Google s Nintendem pracuje na zpřístupnění aplikace „soon“, ale bez termínu. Nintendo k tomu zatím nedává veřejné technické vysvětlení; důvody tak můžeme jen odhadovat (např. prioritizace herních funkcí nebo opatrnost u multimediálních aplikací).

Autor: Svatopluk Vít

Dělá to na mne dojem, že se Nintendo chrání před potenciálním zdrojem „úprav“ systému nebo her skrz internet. Správně napsaný javascript by třeba mohl něco ukuchtit. Ano, je rok 2026 a Nintendo pořád říká: „Internet? V naší konzoli? Ne, to by se hráči moc rozptýlili!“

Když Nintendo oznámilo, že Switch 2 bude zpětně kompatibilní, hráči si oddychli – právem. Staré hry fungují. Většina z nich dokonce běží lépe než dřív – stabilnější snímky, kratší načítání, někdy i čistší obraz. Některé tituly dokonce automaticky využívají vyšší výkon konzole, aniž by potřebovaly patch.

Po vydání Switche 2 se také velmi rychle ukázalo, že starší tituly – především ty bez dynamického škálování nebo pevně uzamčené v nízkých rozlišeních (obvykle méně než 720p) – vypadají v handheld módu na novém panelu hůře než na původní konzoli. Důvod je prostý, ale technicky zajímavý: Switch 2 používá mnohem kvalitnější displej s vyšším nativním rozlišením a jiným algoritmem pro upscaling. Tam kde Switch 1 používal jednodušší, ale “měkčí” metody, které maskovaly artefakty nízkého rozlišení, Switch 2 obraz zvětšil ostřeji – jenže u některých her to paradoxně zdůraznilo jejich vnitřní nedostatky. Obraz tak působil „vypraně“, neostře nebo dokonce víc rozpixelovaně než dřív. Tento efekt byl nejviditelnější u her, které nebyly optimalizované ani neobsahovaly žádné rozlišení navíc, protože Switch 2 je nemohl automaticky renderovat výše.

Situace se však změnila aktualizací systému 22.0.0 (vydána 15. března 2026), která přidala funkci Handheld Mode Boost. Ta umožňuje starším titulům využít část rezervovaného výkonu GPU i v přenosném režimu, což u řady z nich vede k vyššímu internímu rozlišení a výrazně čistšímu obrazu. Nejde o univerzální zázrak – hra to musí technicky umožňovat, ale mnoho původně „měkkých“ titulů se po aktualizaci viditelně zlepšilo.

Autor: Svatopluk Vít

Nintendo zatím nenabízí seznam podporovaných her, ale podle praktických testů komunit se už první várka populárních titulů chová na Switchi 2 v handheld módu lépe než při uvedení konzole. Problematika zpětné kompatibility se tak postupně „vyhlazuje“ a to, co působilo jako systémový problém, se stává spíše přechodnou fází na cestě k širší optimalizaci starší knihovny.

Ano a existují i další výjimky. Hry, které závisely na IR senzoru nebo speciálním příslušenství (například ty ze série Labo), zůstaly za branou nové éry z důvodu změny rozměrů konzole. Příslušenství tak už nemusí nové konzoli “padnout” a nový ovladač do prostoru dimenzovaného dle Switch 1 ovladače prostě dovnitř nevložíte…

Poznámka: Ačkoliv to není na první pohled zřejmé, Nintendo Switch 2 IR kameru podporuje tj. pokud připojíte ke konzoli bezdrátově Joy-Cony 1 s IR kamerou, umí ji konzole použít a nabídnout i kompatibilním hrám. Takže si ponechte jednu sadu ovladačů ze Switche 1 nebo si je dokupte, budou fungovat i se Switchem 2.

Existují i hry, které jsou jiné, než jejich varianta pro Switch 1. Příkladem nechť je fotbalová hra FC26 (herní série dříve známá pod názvem FIFA). Ta měla z důvodu slabšího hardware na Switchi upravený engine, ale verze pro Switch 2 už má stejná “střeva” jako PSP5 nebo Xbox verze. I když se jmenuje stejně, tedy FC26, ten přídomek v podobě “pro Switch 2” neevokuje tak zásadní změnu, ta je přitom zásadní. Z důvodu nárůstu výkonu se objevují nově i “starší” dříve neportované hry jako například Cyberpunk 2077. Právě exkluzivně jen pro Switch 2, se starší verzí Switche máte smůlu.

Bavíme-li se o Nintendu, tak to své hry nabízí pomocí několika kanálů. S příchodem Switche 2 se objevila taková menší revoluce. Až do té doby platila jednoduchá věc – hra byla dostupná buď digitálně (skrz Nintendo e-shop), stažená a nahraná na úložišti v konzoli nebo na fyzické herní cartridgi. To je vlastně pozůstatek historie konzolí, v dávné minulosti byly hry dostupné pouze na fyzických nosičích.

Samozřejmě, že ne všechny hry pro Switch 1 šířené digitálně byly dostupné na fyzické kartě, ale zajímavé tituly určitě, tedy z pohledu popularity. Skvělé pro sběratele například. Mohli jste si vybudovat sbírku kartiček a kdykoliv si konzoli spustit a hrát. Jenže přibyl třetí kanál – tzv. Game Key Card, tedy plastový artefakt, který vám umožní si hru stáhnout z e-shopu. Máte fyzickou kartu a na ní jen přístupový kód.

Když Nintendo zavře krám, hru hrát nemůžete, protože fyzicky na kartě není a do konzole se stahuje (samozřejmě, pokud si ji stáhnete a máte ji v konzoli, hrajete ji dál). Vlastně si kupujete krabičku s návodem, jak si hru pořídit online. Romantika fyzických médií je mrtvá a Nintendo ji pohřbilo s úsměvem. Stejně je to i s tituly v digitální distribuci – při nedostupnosti Nintendo e-shopu je prostě nenainstalujete (ale po stažení do konzole je můžete stále hrát i bez e-shopu).

Poznámka: Objevily se ale spekulace a prohlášení (na redditu třeba), že ve výrobě jsou už kapacitně menší karty, které nepotřebují 64GB kapacity a brzy se objeví na trhu. Má osobní spekulace – je to z důvodu nárustu cen pamětí. Proč mít 64 GB kartu, když má vaše hra jen 8 GB?

Na hry existuje ještě jeden oficiální kanál – digitální předplatné. Nintendo Switch Online je placená služba pro Switch, která odemyká online multiplayer v kompatibilních hrách, retro knihovnu her (NES, SNES, Game Boy), cloudové zálohy uložených pozic a doplňkové vychytávky: mobilní aplikaci pro voice chat alias GameChat a herně-specifické služby (např. Splatoon a Animal Crossing), speciální nabídky a odměny přes Missions & Rewards. Na oficiální podpoře Nintenda je to popsáno poměrně přímo: bez členství si online nezahrajete, a cloudové zálohy jsou dostupné pro „většinu“ her, s možností automatického nahrávání i ručního stažení, včetně pravidel pro obnovu do 180 dní po vypršení členství. Voice chat probíhá přes oficiální mobilní appku – ta ukazuje, kdo je online, a u podporovaných titulů vás připojí do hlasového kanálu (Splatoon, Smash Bros. atd.).

Pokud chcete „plnou polní“, existuje vyšší tarif Nintendo Switch Online + Expansion Pack. Ten přidává další retro knihovny (Nintendo 64, Game Boy Advance, SEGA Genesis/Mega Drive) a navrch zpřístupní vybraná DLC bez příplatku (např. Mario Kart 8 Deluxe – Booster Course Pass, Animal Crossing: Happy Home Paradise, Splatoon 2: Octo Expansion). Všechny tyto bonusy jsou oficiálně uváděné jako součást rozšířeného členství; abyste je mohli hrát, musíte mít vlastní hru (digitál/krabice), ale balíčky se vám odemknou „za nulu“ v rámci předplatného. Základní balíček (bez Expansion Packu) nadále zahrnuje online hraní, cloudové zálohy a starší retro knihovny – dobrý kompromis, pokud online používáte jen občas, a retro berete jako příjemný bonus.

A teď k penězům, protože ty jsou nakonec rozhodující: v Nintendo eShopu stojí roční individuální Nintendo Switch Online (tedy NSO) 499 Kč, roční individuální + Expansion Pack 999 Kč. Pro rodinu (až 8 účtů) je roční Nintendo Switch Online za 875 Kč a Nintendo Switch Online + Expansion Pack je dostupné po zaplacení 1 749 Kč – oficiální nákupní stránka to takto uvádí včetně DPH. Pokud byste někdy měnili typ členství (např. z individuálního na rodinné, nebo přechod na Expansion Pack), Nintendo nabízí proporční slevu podle počtu zbývajících dnů stávajícího členství, explicitně uvedenou přímo u nákupu.

Co z toho plyne prakticky? Základní NSO berte jako nutnou vstupenku do online světa plus rozumnou pojistku díky cloudovým zálohám, které vám zachrání nervy, když se Switch rozhodne “umřít” – a ano, zálohy lze automatizovat i ručně obnovit, oficiální podpora má k tomu krokové postupy. Expansion Pack se vyplatí, pokud chcete N64/GBA/Genesis nostalgii (podrobněji o tom, co je na poli emluace dostupné ještě budu psát později) a DLC do moderních her bez dalšího utrácení – cenově je rozdíl jasný a u rodinného plánu to vychází levněji na hlavu. V každém případě: jestli hrajete Mario Kart 8 Deluxe online a občas si rádi dáte Ocarinu nebo Minish Cup, bude vám rozšířená verze dělat radost. Pokud jde jen o „základní online + zálohy“, zůstaňte u 499 Kč ročně a zbytek utraťe za hry na e-shopu ve slevách.

Switch 2 už není hračka, ale platforma. Nintendo poprvé v historii udělalo software, který působí jako z roku 2026, ne z roku 2011. V další části se podíváme na to nejdůležitější – hry, ceny, sdílení a také stinné stránky ekosystému (placené upgrady, homebrew, bany a rizika bazarů).