Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Přesně před 30 lety, 14. října 1996, oznámil v diskusní skupině de.comp.os.linux.misc jistý Matthias Ettrich cosi nového. Jeho cílem nebylo jen vytvoření nějaké grafické nástavby běžící nad X serverem. Vadila mu právě ona roztříštěnost grafických prostředí a nejednotnost aplikací. Chtěl stvořit celé desktopové prostředí, které bude obsahovat vše základní pro grafický systém, plus veškeré aplikace, vše sladěno do jednoho stejně vypadajícího a chovajícího se celku.

Zkrátka taková ucelená a komplexní variace třeba na Windows 95 (plus další aplikace). Prostředí, kde aplikace mají jednotný vzhled a chování, stejné rozmístění ovládacích prvků, stejné klávesové zkratky a nemusí se kvůli úpravám do příkazové řádky.

Zrodil se projekt Kool Desktop Environment, později přejmenovaný na KDE a ještě později reprezentovaný nejviditelnější prostředím KDE Plasma, ač samotné „celé KDE“ má daleko větší přesah.

Projekt, který byl vytvářen v jazyku C++ za pomoci grafického frameworku Qt od norské společnosti Trolltech (IPO v roce 2006). Na Qt staví KDE dodnes. Framework v roce 2008 přešel na tři roky pod Nokii. Dnes má pod křídly finské Qt Group Plc (na burze NASDAQ od 2016) svoji komerční verzi, ale základ je nadále otevřený, přičemž mezi významnými přispěvateli do Qt jsou právě i vývojáři KDE.

Dá se tedy říci, že KDE nadále staví na svých kořenech a současně spolu-zajišťuje, že tu vždy bude Qt, které bude otevřeným projektem nejen pro KDE použitelným (viz např. LXQt).

Polovina a druhá polovina 90. let minulého století, to byla vlna optimismu. V západním světě se rodily projekty které by ještě před 10 lety v době studené války nemohly vzniknout a zbývaly roky do prvních krizí nového století (od 11. září 2001, přes americkou hypoteční a úvěrovou krizi až třeba po COVID-19). KDE tak sílilo a už v roce 1997 se konala první nesmělá konference, KDE One v německém Arnsbergu. Té se účastnilo 15 vývojářů.

Na svět v říjnu 1997 přišla první beta verze prvního KDE a založení neziskovky KDE e.V., následované založením KDE Free Qt Foundation, společné nadace projektu KDE a společnosti Trolltech. Právě ta zajistila, že tu vždy bude Qt jako free software, což platí dodnes.

První ostré vydání KDE 1 se objevilo již v červenci 1998, přímo podporující běh na Linuxu a FreeBSD s tím, že funguje i na IRIX, OSF, SunOS či HP-UX, licencováno pod LGPL / GPL. Tým core vývojářů čítal 21 jmen. Druhé vývojářské konference KDE Two se na podzim roku 1999 v německém Erlangenu účastnily více než tři desítky vývojářů.

arix s KDE 1

Autor: arix

Nové století projekt KDE zahajoval verzí 2, která měla na jaře 2000 svoji první betu, následovanou třetí konferencí v rámci beta verze v norském Trysilu (dalších konferencí byly dodnes mraky,nebudeme se jim všem věnovat) a vydáním KDE 2.0 v říjnu 2000.

Projekt dostal přepracované komponenty a balíky nových technologií, včetně webového prohlížeče Konqueror, počáteční verze kancelářského balíku KOffice a spousty prvků v pozadí a řady nových lokalizací celého prostředí. Od verze 2.1.2 se pak z „obyčejného“ KDE stal KDE Project.

Poměrně přelomovým se po KDE stal 3. duben 2002, kdy vývojáři vydali novou verzi KDE 3.0 a zrodilo se definitivně KDE takové, jaké jej známe dodnes: komplexní desktop se vším všudy, který i dnes můžeme používat díky forku verze 3.5, desktopovému prostředí Trinity Desktop Environment / TDE. KDE se s trojkovou řadou výrazněji odlišilo od GNOME a tento rozdíl je vidět dodnes.

Přibyl třeba nový tiskový systém KDEPrint, další desítky lokalizací, vylepšený prohlížeč Konqueror, postavený na jádru KHTML – jádru, které později převzal a vylepšil Apple a dnes je původním srdcem Webkitu, resp. prohlížečů typu Chromium / Chrome. V této době frčely v open-source světě věci jako DivX (později Xvid) a Ogg Vorbis, takže i tyto zaznívají v oznámení verze 3.0, seznam všech prvků je ale již enormně dlouhý.

Jako zajímavost zmiňme srpen 2003 a konferenci konanou na zámku, tedy akci Kastle Conference u Brna. První komunitní konference, jak ji známe dnes, byla Akademy 2004 v Německu, ale to už se posouváme k listopadu 2005 a vydání KDE 3.5, závěrečné trojkové řady.

To už se ale pomalu rodily nápady na přelomovou změnu, dle mnohých k horšímu. KDE 4 dostalo první alfu v květnu 2007 a chystané změny byly výrazné. Objevil se nový vizuální styl Oxygen, což následně otevřelo i cestu k výše zmíněnému forku TDE, založenému v roce 2010, zhruba dva a půl roku poté, co byla vydána verze KDE 4.0 s desktopovým prostředím KDE Plasma.

S vydáním verze 4.1 pak přišla formální a logická korekce: už ne KDE Project, ale KDE Community. V listopadu 2009 došlo na další logickou korekci: K Desktop Environment bylo zkráceno jen na KDE. Od verze 4.3.4 začal být soubor aplikací označován za KDE Software Compilation.

Na konci roku 2010 přichází komunitní ohlášení Calligra Suite, forku KOffice. Samotné KOffice zaniká o rok později, kdy je ohlášena mobilní verze Plasmy. Nedlouho poté je vydán významný Manifest KDE, který dodnes hovoří o tom, o co projektu jde, jakou kráčí cestou, co jsou ideály, za kterými stojí.

V září 2013 je změněn cyklus vydávání verzí, rok poté se rodí základní prvek KDE Frameworks 5, postavený nad Qt5, na nějž rychle navazuje veledůležité vydání desktopu nové generace, KDE Plasma 5.0. Toto verze je dodnes v podobě LTS vydání 5.27 plně k dispozici, pročež pětková řada lze charakterizovat jako návrat k vyšší míře odladěnosti desktopu, jako verzi, která KDE opět navrátila jeho skvělou reputaci.

Dočkali jsme se enormního množství, oprav, změn a vylepšení ve všech aspektech prostředí, přišel nový vzhled Breeze, plně hardwarově akcelerované prostředí, přechod na QtQuick a mnoho a mnoho dalšího.

Na podzim 2014 se k projektu KDE připojil výukový software GCompris, který původně vznikl pro GTK+, ale byl nově přepsán pro QtQuick. Tvůrci ohlásil v létě 2015 vytvoření Plasma Mobile, těsně před Vánoc 2015 byla vydána první zkušební verze Plasmy běžící na Waylandu a v lednu 2016 byl na FOSDEMu ohlášen projekt KDE Neon, linuxová distribuce postavená na LTS Ubuntu, ale s rolujícími aktualizacemi KDE Plasmy. Pro další podporu tvorby aplikací bylo připraveno Kirigami UI.

Na podzim 2016 byla založena KDE Advisory Board (v létě 2018 se připojil Debian), v lednu 2016 byl představen první notebook KDE Slimbook. V roce 2019 přešel vývoj na GitLab a byly stanoveny aktualizované cíle projektu, ohlášen byl KDE PinePhone a následně si Valve v roce 2021 vybrala KDE Plasmu jako uživatelské rozhraní pro Steam Deck. v roce 2022 se experimentovalo s fundrasingem, kdy se na střižnu Kdenlive vybralo o třetinu více, než vývojáři doufali. Stejně tak se KDE těší i dalším finančním podporám.

Mezitím ale šel vývoj technologií linuxových desktopů mílovými kroky dál, přičemž vedle obligátních věcí jako systemd a PipeWire to byl zejména přechod na Wayland. Vývojáři neštěpili zbytečně síly na dokonalé vyladění Waylandu pro Plasmu 5 a makali naplno na verzi šestkové, která přišla na svět předloni. A ukázala už ve vývojové verzi i následném ostrém vydání, že projekt má stále sílu a schopné vývojáře, i Plasma 6 je vnímána jako povedené vydání, dobře vypadající a komplexní prostředí. Tato verze je tu s námi dodnes, nyní při příležitosti 30 let projektu je to čerstvě vydaná Plasma 6.8.

Loni se také zrodil projekt KDE Linux, vlastní linuxové distribuce od tvůrců KDE, která vychází z Archu, má řadu zajímavých nápadů a architektonických řešení, ale také jde o hodně velké sousto, které se zatím stále ještě rodí.

Náš první text zmiňující KDE je z února 1999, nedlouho po založení Roota. Před pěti lety jsme psali o 25letém výročí. KDE ale dnes charakterizuje něco, co není ve zprávách o nových verzích, v nedělních shrnutích aktuálního vývoje, v recenzích či jinde napsáno. Není tam ona neutuchající touha jeho vývojářů po pokroku, po posouvání desktopu vpřed.

Tu jistě mají i tvůrci GNOME a dalších prostředí, ale KDE má tu nespornou výhodu v kombinaci nesvázanosti korporátními požadavky a silné vývojářské základy. GNOME je skvělé prostředí, ale prostředí, které vedle shodných cílů s KDE také plní další primární cíl: vývoj prostředí pro Red Hat. I proto je KDE jiné. V některých ohledech možná lepší, jiných možná horší.

Ale je své. Je takové, jaké ho chtějí tvůrci. Ti se kolikrát nebojí šťourat do vosích hnízd, jako před časem Nate Graham, který by v KDE rád viděl věci z GNOME. Stejně tak se vedle Steam Decku prostředí KDE dostává či více integruje i do FreeBSD či OpenBSD, optimalizuje latence při hraní her, zkouší průběžně spousty nových věcí, z nichž některé uspějí a některé jsou vyhodnoceny jako ne zrovna životaschopné.

KDE Plasma je dnes moderní linuxový desktop se vším všudy, který činí počítač svižnějším než Windows 11, s možnosti většími než Windows, svobodami uživatele, o kterých se Windows i macOS jen zdá, a současně schopností běhat na starém hardwaru. Osobně spokojeně provozuji Plasmu 6.x na počítači z roku 2014 s 8 GB RAM a SATA SSD a běží velice dobře. Nemohu než vyjádřit vděčnost všem, kdo se kdy na KDE podíleli či podílejí a vyslovit přání, že za 30 let si třeba, bude-li mi to umožněno, přečtu článek o 60 letech projektu KDE.