Česká republika směřuje k velkým problémům a stojí nad propastí. Ekonomka Markéta Koscielniak z Centra veřejných financí při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy varuje, že pokud neuděláme zásadní strukturální změny, čeká nás zhruba za dvacet let obří průšvih. 

„Nejde o to, že bychom hned zbankrotovali, ale hrozí nám paralýza veřejných rozpočtů. Úroky ze státního dluhu budou tak vysoké, že stát začne být paralyzován a nebudou peníze třeba na investice, školství nebo zdravotnictví,“ vysvětluje Koscielniak v pořadu FLOW. Na podobné trajektorii se dnes podle ní nachází například Francie. 

Podle ekonomky se v současnosti zadlužujeme v době, kdy to ekonomika nepotřebuje. Finanční polštáře nám přitom budou fatálně chybět zhruba za deset let, kdy do důchodu začnou odcházet silné ročníky takzvaných Husákových dětí. Finanční trhy už navíc začínají být nervózní. „Je to vidět na tom, jak rostou úroky státních dluhopisů. Trhy nám říkají: fajn, půjčíme vám, protože jste silná ekonomika, ale chceme prémiovou přirážku za to, že se zadlužujete nepromyšleně a nemáte plán konsolidace,“ popisuje Koscielniak stav, který označuje za plíživou bažinu. 

Pro srovnání: úroky z dluhu už nyní přesahují sto miliard korun ročně a brzy mohou atakovat hranici 160 miliard, což se rovná výnosu ze všech spotřebních daní v zemi. 

Ekonomka tvrdí, že potřebujeme strukturální změny. Koscielniak vidí velký prostor ve spotřebních daních, které vinou neexistující valorizace reálně klesají – například daň z piva se nezměnila od roku 2010. Ohrazuje se také proti výjimce na tiché víno. „Přijde mi to jako bizár. Argumentujeme podporou vinařů, přitom tři čtvrtiny vína, které se tu spotřebuje, jsou z dovozu,“ upozorňuje. Za další bizarní daň považuje slevu na nepracující manželku, která nedává smysl, znevýhodňuje samoživitelky a demotivuje ženy k návratu na trh práce. 

Obecně je podle ní práce v Česku zdaněná extrémně vysoko, což vytlačuje lidi do šedé ekonomiky. Řešením by měl být přesun daňové zátěže směrem ke spotřebě, neřestem a nemovitostem, jejichž zdanění máme v rámci OECD jedno z vůbec nejnižších. 

I když se nyní politicky hodně mluví o boji s šedou ekonomikou nebo zavedení EET 2, k záchraně rozpočtů to podle ní zdaleka nestačí. 

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata? 

(00:00) Co znamená „za 20 let nás čeká náraz“ 

(02:32) Bažina jako Francie, nebo tvrdý náraz jako Řecko 

(06:50) Nejsme zadlužení jako Německo. Proč to nestačí 

(10:17) Úroky z dluhu spolknou celé spotřební daně 

(12:43) Rozvolnění rozpočtových pravidel a „stav ohrožení“ 

(15:53) Zvýšení daní je nevyhnutelné. Které přicházejí v úvahu 

(23:40) Vysoké zdanění práce a bizáry v daňovém systému 

(30:24) Jedna změna, kterou by udělala jako první 

(33:54) OSVČ, firemní odpisy a daň z nemovitostí 

(40:47) Lidé po padesátce a nepodmíněný příjem