Na střeše domu v Tel Avivu sedí ve tmě dvě postavy. Jedna z nich kreslí budovu, kterou rozděluje na menší části, a vypráví. Druhá postava se ptá, místy zavládne zaražené ticho.

Scéna, která by nebyla ničím výjimečná, kdyby v ní nezaznělo svědectví příslušníka izraelských sil o operacích v Pásmu Gazy. Ta tvoří hlavní linii dokumentárního filmu izraelské filmařské dvojice Juvala Abrahama a Rachel Szor, nazvaného NAZA.

NAZA je mrazivý dokument o masovém vraždění schváleném na nejvyšších místech, napsal o filmu britský deník Guardian, který se podílel na jeho produkci.

Szor a Abraham ho vystavěli na základě svědectví čtyřiadvaceti lidí zevnitř systému, kteří se na dálku podíleli na určování cílů v Gaze. V drtivé většině případů šlo o domy, v nichž se nacházeli lidé – často rodiče s dětmi.

„Jsem jen malé kolečko ve stroji.“