Česká pošta chystá kroky, které mají přiblížit její služby každodenním potřebám lidí, firem a státu. Soubor opatření má zároveň stabilizovat hospodaření státního podniku. Transformace se zaměří na spolehlivější doručování, dostupnější pobočky a širší nabídku služeb. Při jedné návštěvě mají zákazníci vyřídit více záležitostí, od zásilek přes finanční služby až po pomoc při komunikaci s úřady. 

Pošta nebude rušit další pobočky, jako za minulé vlády, a zachová současný rozsah celostátní obslužné sítě. Pouze u vybraných provozoven prověří možnosti vhodnějšího umístění například v nákupních centrech. 

Nové zdroje příjmů spolu s digitalizací provozu a lepším využitím společných kapacit s Balíkovnou mají vytvořit základ dlouhodobě udržitelného fungování podniku, slibuje šéf pošty Richard Hodul. V čele kolosu se 17 tisíc zaměstnanci je od jara. 

„Pošta potřebuje změnit především to, co lidem, firmám a státu nabízí a jak funguje uvnitř. Samotné snižování počtu zaměstnanců ani prodej budov její dlouhodobé problémy nevyřeší. Naším cílem je stabilní podnik, který využije svou síť a důvěru zákazníků k poskytování služeb, o něž je skutečně zájem,“ nastínil Hodul. 

Součástí stabilizace bude zjednodušení pracovních postupů, automatizace a digitalizace vnitřního provozu. Moderní technologie mají zaměstnancům usnadnit práci a zákazníkům přinést spolehlivější a jednodušší služby. 

Odborníci však upozorňují, že zavádění automatizace a digitalizace, bude vyžadovat nemalé investice. Jinak pošta nemá šanci v blízké ani vzdálenější době dohnat konkurenci. „Investice, jsou nastavené tak, abychom je unesli. Na cokoliv, co si naplánujeme, ale musíme nalézt zdroje. Stát nám žádné prostředky poskytnout nemůže,“ uvedl pro e15 generální ředitel pošty.

Výdaje na zefektivnění plánovacích, rozvážkových a dalších kapacit mají dosahovat desítek až stovek milionů ročně. Hodul spoléhá hlavně na AI, která podle něj zavádění různých IT řešení a dalších nástrojů výrazně zlevní.  

Pošta je účetně ve ztrátě od roku 2018. Bez prodejů majetku by propad v letech 2020 až 2025 činil v průměru zhruba dvě miliardy korun ročně. A bez zásadních změn by se minusové hospodaření ve střednědobém horizontu prohloubilo až na pět miliard ročně. Transformace proto podle Hodula musí zlepšit výsledek o pět až šest miliard korun. Přibližně čtyři miliardy má přinést stabilizace stávajícího provozu, zbylé dvě miliardy nové služby. 

Příští rok bude ještě ztrátový. Až od roku 2028 se má pošta vracet do černých čísel. Postupná proměna má umožnit, aby dlouhodobě financovala své fungování z udržitelných příjmů a dál poskytovala dostupné služby v celé republice. 

Česká pošta zachová síť 2900 poboček včetně Pošt Partner. Jejich proměna se zaměří na přehlednější uspořádání prostor pro obsluhu a poradenství i na bezbariérový přístup. Nový koncept počítá na některých poštách také se samoobslužnou zónou s nepřetržitým čtyřiadvacetihodinovým přístupem po sedm dní v týdnu pro vybrané úkony. Nabídka doplňkového sortimentu pak má odpovídat konkrétní lokalitě. Zejména v menších obcích může pošta nabídnout i zboží, za nímž by lidé byli nuceni cestovat jinam. 

„Budoucnost poboček vidíme ve službách, které občanům usnadní každodenní život a přiblíží jim i služby státu. Chceme, aby se klienti na pobočce snadno zorientovali a na jednom místě vyřídili více věcí. V menší obci může být potřeba jiná nabídka než v obchodním centru ve větším městě. Tomu přizpůsobujeme podobu poboček, služby i jejich sortiment,“ popsal ředitel divize pobočkové sítě Štěpán Svoboda. 

Pošta má ve státě nezastupitelnou roli prostředníka mezi úřady a občany, transformace ji má naplnit novým obsahem. Vedle tradičních služeb chce podnik postupně rozšiřovat asistenci při komunikaci s veřejnou správou. Zákazník by na pobočce získal pomoc s formulářem, přílohami nebo správným odesláním podání. 

Tento směr navazuje na zkušenosti se službami Czech POINT a propojuje digitální prostředí s osobní pomocí pro ty, kteří ji potřebují. 

Konkrétní rozsah nových agend bude záviset na dohodách s příslušnými institucemi a na podmínkách jejich poskytování. O žádostech budou nadále rozhodovat jednotlivé úřady. Úlohou pošty bude usnadnit lidem přístup ke službám a orientaci při vyřizování různých záležitostí. 

V komerční oblasti hodlá státní firma rozvíjet nabídku navazující na dosavadní poštovní, finanční a další služby pro domácnosti i podnikatele. Dalším směrem je podpora státu v oblastech odolnosti a digitalizace. Jednotlivé projekty bude vedení pošty postupně představovat podle toho, jak budou připraveny. 

Předchozí vládou zamýšlená privatizace Balíkovny je mimo hru, státní byznys s balíky zůstane součástí pošty. Její vedení chce propojit plánování balíkového a poštovního provozu a společné kapacity využít ke zvýšení spolehlivosti doručování i úsporám. 

„Prodej Balíkovny by sám o sobě Českou poštu nestabilizoval. Její provoz stojí na společné infrastruktuře. Smysl vidíme v tom, abychom toto propojení lépe využili. Efektivnější fungování nám má umožnit nabízet služby za ceny, které odpovídají skutečným nákladům a zároveň obstojí před konkurencí. Potřebujeme vytvořit ekonomicky zdravý provoz, na kterém můžeme stavět další rozvoj,“ dodal Hodul.